Knihovna Zbraslavice

Příběh dvou mladých lidí odehrávající se na pozadí tragédie polských Židů během 2. světové války.Teprve čtrnáctiletá Elżbieta Rabineková žije pod bedlivým dozorem adoptivních rodičů v domě blízko varšavského židovského ghetta. Nemá ráda Němce, ale o tom, co se děje za zdmi ghetta, nikdy příliš nepřemýšlela. Vše se změní ve chvíli, kdy se spřátelí s mladou zdravotní sestrou Sarou. Ta pašuje z ghetta malé děti a pomáhá jim najít náhradní rodiny. Elżbieta je rozhodnutá téměř okamžitě - chce Saře pomáhat. Potkává židovského mladíka Romana, který má dva malé sourozence. Má jejich láska vůbec šanci, nebo je rovnou odkázána do záhuby?

Essen, 1946. Clara Falkenbergová řídila během druhé světové války významný rodinný podnik. Teď, téměř dva roky po válce, jí nezbylo nic než falešné doklady a řada palčivých otázek spjatých s rodinnou historií. Protože nemá kam jít, rozhodne se uchýlit do rodného města, ke své drahé přítelkyni Elise. Cesta to není jednoduchá, musí se vyhnout britskému důstojníkovi, který se ji pokouší zatknout za válečné zločiny. Po návratu domů navíc nachází město v troskách a dovídá se, že její přítelkyně Elisa zmizela. Zatímco se pokouší Elisu vypátrat, potkává Jacoba, charismatického mladého podvodníka, který má své vlastní důvody, proč Elisu hledat.

Po skončení 1. světové války zůstalo mnoho vojáků nezvěstných a jejich blízcí netušili, jaký byl jejich osud. Jedním z takto ztracených je i Francis, jehož žena věří, že by mohl být stále naživu, a vydá se jej hledat. Tři roky po konci první světové války dostane Edie Blytheová obálku s fotografií manžela Francise. Ten se pohřešuje od podzimu 1917, kdy měl padnout v bitvě. V obálce není žádný dopis ani zpáteční adresa. Francis na fotografii vypadá starší, než když ho Edie viděla naposledy, a má na sobě civilní oblečení. Napadne ji, že fotografii možná poslal on sám, a vydá se hledat pravdu. Francisův bratr Harry, který se z války vrátil, se teď živí jako fotograf. Pro zarmoucené rodiny fotí hroby padlých vojáků. Harry nevěří, že Francis přežil. Vždyť přece viděl, jak ho střelili do hrudi. I přesto však bratra na svých cestách hledá. Edie a Harry se léta neviděli, ale jejich pátrání je znovu svede dohromady. Jak odkrývají pravdu - společně i každý zvlášť -, pronásleduje je nejen minulost, ale i výčitky svědomí a to, co cítí - vůči Francisovi i vůči sobě navzájem.

Jižní Afrika, 1820. Ralph Courtney uprchl z trestaneckého zařízení na Robben Island. Je odhodlán hledat štěstí ve skrytém přístavu, o němž mu vyprávěl jeho otec. Brzy ale zjistí, že vysněné místo leží na hranicích mocného království, kde vládne obávaný král Šaka. Ralph je nucen uzavřít s ním dohodu a utkat se s minulostí, před níž dlouho utíkal. -- Z cyklu: Sága rodu Courtneyů. -- 22.

 Autorka se, společně s fotografem, pokusila ztvárnit život v minulosti ze svého úhlu pohledu a vrátit se zpět v čase.První část knihy vás provede po horských cestách, boudách, ale též zavítáte do měst v podhůří. Ve druhé části se dozvíte, co jsou dračky, srp, poudačky, loktuše a mnoho jiného.

Lehce satirický román psaný formou deníkových zápisků. Typická pražská žena přijede na pár dní do Krkonoš, kde se seznámí s pohledným Řehořem. Byť jsou na první pohled každý jiný, oba touží po tomtéž – být milováni. Šarlota je pražská žena, která chce být opečovávaná, rozmazlovaná a samozřejmě milovaná. Řehoř je horal, jenž má svou představu o životě v přírodě na horské boudě, kam "jezdí lidi". K chodu takového zařízení je potřeba personál a k němu pevné nervy. Řehoř chce být také opečováván, milován a samozřejmě obdivován. Šarlota si píše deník… Odpočinková satira s náhledem do života číšníků, kuchařů, údržbářů, učitelek, sportovců, rodičů, prarodičů… tedy všech osob, které se kdy na horské boudě vyskytly, aby tam po sobě zanechaly aspoň nějakou "stopu".

Román držitelky Pulitzerovy ceny za literaturu je milým příběhem o muži přes čtyřicet, s pevnými zvyky, které nerad mění. Jednoho dne mu ale do života zasáhnou okolnosti, které ho ke změnám donutí. Micah Mortimer je otrokem svých zvyků. Počítačový odborník na volné noze a správce bytového domu v Baltimoru vede stabilní a pevně ohraničený život a zdá se, že mu to tak vyhovuje. Jednoho dne se však jeho rutina rozpadne: Přítelkyně mu řekne, že se bude muset vystěhovat ze svého bytu, a u jeho dveří se objeví cizí teenager s tvrzením, že je jeho syn. Tato překvapení a způsob, jakým obrací Micahův pečlivě zorganizovaný život naruby, ho nenávratně změní.

Kronika bahenské školy je především o školství. Toto se snažil autor zobrazit odborně "vnitroškolsky". A zejména pak ve spojitosti s dobou a událostmi , kterých byla škola jak pamětnicí, tak účastnicí. Co o své době napsala, co a jak o ní dítka učila a vychovávala. A toto nebylo vždy jednoduché. Neb bahenská škola zažila mnoho "dob" pánů, jediných pravd, i takových, které o pár školních roků byly nahrazeny pravdami jinými i jinými pány...

Třetí díl Lucemburské epopeje zachycuje Karlův boj o korunu římského krále po Ludvíku Bavorovi, ale také hledání nové nevěsty po smrti milované ženy Blanky.Karel se mění v rozhodného a nemilosrdného vládce, který je ochoten volit jakoukoli cestu, aby dosáhl svého. Z Prahy se stává centrum římské říše a tomu odpovídá lesk, který jí Karel dává, ovšem za cenu nákladné politiky a ústupků domácí šlechtě i církvi. A stejně musí jednat i v německých zemích. Román končí vydáním Zlaté buly pro říši, díky níž Karel upevňuje svou císařskou moc. S jeho osudy se prolíná postupný úpadek moci pánů z Landštejna, neboť stárnoucí Vilém není schopen odolat intrikám všech svých urozených příbuzných a synové mu v tom nejsou schopni pomoci...