Knihovna Zbraslavice

Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek, Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, dokázaly jít za svým cílem a prosadit se. Autorka seznamuje čtenáře s profesní kariérou dotyčných dam, s jejich osobním životem a rodinným prostředím, z něhož pocházely a následně žily. Kniha zaznamenává slávu a úspěch, ale i zklamání či prohru, život na společenském vrcholu, naproti tomu vězení a koncentráky, lásky i nenávisti, vše v kontextu doby a rozličné společnosti, v níž naše ženské osobnosti žily. Osudové ženy se tak stávají inspirací nejen pro přítomnost, ale také pro naši budoucnost.

Mezi ženami, jejichž životy jsou v knize popsány, patří: Alma Mahlerová, Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková, Nina Jirsíková, Hana Schusterová-Krupková, Trudie Bryksová, Milena Šeborová, Libuše Cloud-Hrdonková, Gerty Theresa Coriová-Radnitzová, Helena Koželuhová-Procházková, Ludmila Švédová, Heda Margoliová-Kovályová, Slávka Peroutková, Ivana Tigridová, Jiřina Zábranová, Věra Ilse Waldes-Hromádková, Rozina Jadrná-Pokorná, Riva Krieglová, Marta Kadlečíková, Mirka Kochová, Libuše Moníková, Míla Doleželová, Dagmar Burešová, Helena Wilsonová, Meda Mládková, Dana Němcová.
Kniha obsahuje velké množství fotografií z domácích i zahraničních archivů.

Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci - turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989. S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.

Paměť národa ve spolupráci s nakladatelstvím ARGO připravilo komiks o veteránech RAF s názvem HANGÁR – RAF ve vzduchu i na zemi. Služba Čechoslováků v RAF je výraznou kapitolou dějin odboje. Ze svědectví, která jsou uložena v archivu Paměti národa, jsme vybrali pětici skutečných životních příběhů, které vytváří pestrý obraz zkušeností veteránů 2. světové války. Čtenářům chceme zprostředkovat příběh Františka Peřiny, jenž prošel i boji ve Francii a stal se slavným leteckým esem. Imrich Gablech byl také stíhacím pilotem. Ten se jako příslušník armády Slovenského štátu odhodlal k nelegálnímu odletu za hranice. Po pádu Polska však byl Sověty uvězněn v gulagu a do Anglie se pak dostal s podlomeným zdravím, ale odhodláním dále létat. Naproti tomu Alois Šiška reprezentuje letce z bombardovací perutě. V jeho příběhu se ale objevuje i jedna z nejčernějších obav většiny létajícího personálu – jeho letadlo bylo sestřeleno a strávil nekonečných šest dní v ledových vodách La Manche, než byl objeven Němci. Zbytek války strávil v zajetí. Pominuta není ani zkušenost žen. Ty reprezentují příběhy Edith Weitzenové-Nettl a Margity Schneiderové-Rytířové. První pocházela z rodiny německých antifašistů z Liberce. Její jazyková vybavenost jí umožnila pomáhat letcům odposloucháváním německých vysílaček. A Margita Rytířová se dostala společně s dalšími židovskými dětmi do Anglie díky siru Wintonovi. Na prahu dospělosti vstoupila do pomocného ženského letectva. Zde se jako mechanička starala mimo jiné o letadla, s nimiž se pak naši letci vrátili do osvobozené republiky. Právě návrat do vlasti pak spojuje všechny příběhy a rozporuplné pocity. Příběhy pamětníků tak ukazují hodnotu svobody, její cenu, smysl a různé způsoby boje za ni.